příběh 295

** update 09:04 mimozemský trpaslíček otevřel unavený oči. bál se, aby znovu nezažil proměnu z vlastní kůže. viděl, že je vše v pořádku, nohy jsou tam, kde mají být, ruce fungují a na hlavě má tradiční čepičku s rolničkou. zhluboka si oddechl.
"vstávej debile, už je ráno," uslyšel hlas a očima sjížděl místnost, jestli někoho spatří.
"vstávej, už je ráno," zase ten hlas, otáčel hlavu, nikdo nikde nestál a najednou ucítil třesení celým tělem.
"tak vstávej," otevřel oči. uvědomil si, že dosud spal a měl sen. posadil se na pelest a rukama mnul oči.
"to byl kurva debilní sen," proběhlo mu hlavou.
"vstávej, vstávej! nedělej, že spíš," uslyšel zase hlas, ucítil čísi ruku, otevřel oči a sen skončil.
"byl to sen?", zeptal se známý hlas a známá neznámá ruka otřásla s celým jeho tělem.
"vstávej, no tak vstávej!" znovu otevřel oči a snový příběh pokračoval.