update 18:10 cestou z práce další revizoři. tentokrát to na mě zkusili v tramvaji a musím ocenit, že ti dva aspoň vypadali jako bejvalý fízlové. zkontroloval jsem jednomu doklady, ukázal mu svoji modrou legitku a nechal je bejt. blbnou a kasírujou, domorodci a děcka jsou v prdeli, v praze zůstali akorát zoufalci, sokolíci a turisti.

update 11:53 poslal sem bance domluvenou mimořádnou splátku hypotéky.tak snad to dobře dopadne a v září se oficiálně po 17 letech rozloučím s prvním velkým dobrovolným dluhem za předraženej byt. pak už budu cálovat jen platby za energie, vodu, televizi, internet a jiný píčoviny. tento příběh, který se skrývá za vlastní střechou nad hlavou, bych znovu už zažít nechtěl. stačilo fakt kurva jenom jednou.

update 09:51 cestou do práce bylo veselo. vlezu do metra v posledním vagoně a hned si všimnu dvou mladých holek v uniformě dopravních podniků. si je prohlídnu, pomyslím si, že jsou to dvě netypický revizorky a dál jim nevěnuju pozornost. metro vyjede ze stanice, děvčata se zvednou a začnou kontrolovat cestující. mě minou, já se tomu nedivím a najednou pípne smska a pak se rozeřve jira. dorazila hlášenka. jednu revizorku to zaujme, otočí se a vrací. strká mi placku pod nos, já se směju a vytahuju průkazku dopravních podniků. jak uvidí charakteristickou modrou barvu, taky se usměje, zkontroluje dobu platnosti a jde za kolegyní. je mi skoro jasný, že ji k reakci přinutila smska, která mohla připomínat pípnutí koupený jízdenky. kdyby to tak bylo, tak se po mě může dáma pěkně povozit.

Básně oceňovaného ruského básníka byly ve skutečnosti překlady nacistické poezie. dokonalý přiznání, že rusové a proruský filcky milují nacismus a obdivují nacistickou ideologii se vším všudy. od poezie až po zabíjení lidí všech ras.