no neska jen stručně, protože sem si včera zapomněl zdroj k noťasu v práci a dneska byl kupodivu pracovní den.

1) Pracovní vejlet do Svojkovic
2) Cestou zpátky prohlídka hradu Točník
3) Při výběru z bankomatu český spořky sem zjistil, že bankomat dává už i stokoruny. Asi si konečně spočítali, že i zákazník co si za tři kačky vytáhne poslední kilo je taky zákazník :)
4) Nebude-li pršet, večer nezmoknem. Asi se pudu podívat na čáry v braníku.

no já vám nevim, měl sem zlobivý období, občas sem brával drogy a pivu a trávě furt neříkám ne, ale nikdy by mě nenapadlo neznámýmu člověku na ulici říkat, "že ho pronásleduju". To mi přijde jako haluz. vo co šlo....
Šel sem ráno jako obvykle venčit psí holky a šel sem po svý středně dlouhý trase. Chápu, že mý pejskařský cesty se prolínají s jinejma cestama pejskařů (v podstatě asi matematika a množiny, že?) a tak nějak jak chodim přibližně ve stejný časy, potkávám povětšinou ty samý lidi. To je celkem logický, žejo?
Tak si tak du, hoky chčijo a sero podle svejch potřeb, no a v dálce před sebou vidím bábu s kokršpanělem. Znám ju od vidění, je to jedna z těch figur co občas potkávám a na který si musim dávat bacha, protože Tara nemá prostě v lásce vlčáky a kokršpaněly. No viděl sem, že bába nejspís dostala stíhu, přešla na druhej chodník a zmizela někde mezi domkama. No neřešil sem ji, protože cizí stíhy a strachy sou mi povětšinou uprdele, a šel sem si dál svojí psí štreku.
No a když sem došel na konec cesty, vidím bábu asi 50metrů před sebou, mladou dám radši na vodítko, aby nevyběhla řešit nějaký svý stavy nesouhlasu s kokršpanělí rasou a poklidu si du za bábou. Najednou se ten její pes votočí, začně štěkat jakoby mu někdo do prdele strčil hořící klacek, bába se votočí a vyjede na mě "že ji se svejma psama pronásleduju". No dobře, zasmál sem se, vzal jsem to jako výbornej pokus o vtip, takže sem odpověděl, "že to není možný" a zasmál sem se znova. No, možná ji vyděsil můj smích, ale začala něco mlít vo strachu, tak to mě přešla veškerá sranda a musel sem jí říct, "že by se měla míň dívat na televizi a míň poslouchat soudruha Paroubka a víc chodit do práce".
Sorry lidi, i jako vyjetýho debila mě nikdy nenapadlo na ulici neznámýmu userovi říkat cosi o svých stíhách a pronásledování.

Nevim jestli za to může blížící se úplněk, nebo jen zvýšující se debilita mainstreamový populace, nebo jestli za to může masírka soudruha Paroubka a nebo prostě a jednoduše degenerace mozků souvisí s klesajicí schopností reprodukce.

Imho k tý reprodukci mám ještě jeden takovej soukromej postřeh, zjišťuju při venčení totiž jednu zajimavou věc. Je hodně maminek s dvojčaty, je jich rozhodně víc, než když sem byl mladší a podle mě to souvisí s tím, že je možná víc lidí z naší český populace neplodnejch, než si dokažou někteří představit, a nese to sebou důsledek umělých oplodnění a tím pádem i větší pravděpodobnost mít dvojčata nebo vícerčata.

Jinak prosím podržte aspoň 1024 milisekund ticha za konec 3.5'' disket. Milé diskety, prožil jsem s vámi kus krásnýho věku a nikdy nezapomenu na ty chvíle napětí, kdy nešel přečíst sektor a já si tak chtěl něco zahrát. Ano, byla to krásná historie světa disket.

Ale protože de svět kupředu a my nemusíme tesknit nad ztrátou milovaných pružných disků, protože se můžeme soustředit na krásnou virtuální budoucnost, kdy budeme moci souložit s kdejakým přítelem či přitelkyní na facebooku. Virtuální díra pro 21. století. Hlavně ať z toho nejsou děti :)

dneska sme jeli na pracovní vejlet. celkem to bylo veselý, protože:

1) průjezd prahou nám trval asi 40minut;
2) za plzní kobra 11 podle instalovala omezovače dálnice na jeden pruh, snížila rychlost na 80 a fikaně za něj umístila radar. oldu stálo těch 21km/h navíc přesně tisíc kč;
3) když sme dojeli do rozvadova, tak sem pohledem do kalendáře zjistil, že dneska sme měli bejt v ústí nad labem.

ha ha ha

jinak pro milovníky krás českého jazyka jeden menší výzkum: Výzkum na téma vulgarismy v ČR

update: Porodila dítě do WC

no neska na vobědě u vrtule seděli vedle nás nějaký panáčci, ze kterých se vyklubalo vedení místní lokalní buňky ods a plánovali na vikend s nějakou pizdou, která furt vykřikovala něco v tom smyslu, že se musej modlit aby to vyšlo, nějakej míting. No, když sem je tak slyšel mluvit o pívu za pět korun a levných klobásách, tak mi málem přestalo chutnat a blít se mi chtělo moc. Jestli to nebylo vo tom, že ani moderní sáčka a stylový brejle, nedokažou skrejt myšlení, který bylo uhněteno v SSM.

no, takovej návrh na osvěžující nápad a staropramen

ehm, včera to bylo takový vostřejší, tak sem radši dneska ani nešel do práce. nedal bych ji.

sem celkem pracovně vytížen. chomutov, mirošovice a neska liberec. náročnej tejden. teda, ne že bych se nějak předřel, ale neflákám se :)

no, když už sem se vám tady vyznal ze svých představ o úchylech a krtcích, tak pokud mě bude chtít někdo zničit, tak ke krtkovi stačí ještě nastrčit klauna a mám o zlý představy vystaráno. ne, nejsem ovlivněm kingem, klauni mě nikdy nerozesmívali, ba naopak mě z nějakýho důvodu děsili. klaun ve mě holt vyvolává představu totálního ztělesněnýho zla.

neska celkem náročnej den, pro mě celkem přínosnej, takže sem vyřízenej a pěkně línej. takže stručně.
i když považuju britský listy za takovej intelektuálskej bulvár, neodpustím si dneska jednoho kotrbu k přečtění: Bodejť jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo! Pravdivý příběh Toma a Jerryho a králíka Bunnyho byl pro mě fakt celkem velká novinka.

no zajmavý je, že se nikdo nevozval, že mu nejede pošta. teďka sem letmým pohledem do logu, proč jako ta fronta pořád roste, zjistil, že amavis se vypnul, jelikož clamav si hlásí cosi vo totálním konci tý verze. no jo, debian sarge je taky mimo svoji životnost. no, ale pomohlo stáhnout zdrojáky, ./configure --prefix=/usr && make && make install, drobnej zásah do konfiguráku a adios, valíme dál.

čera to bylo celkem zajimavý, nato, že sem se už od devíti hodin chystal domu, sem přišel asi o hodinu pozdějc, což by tak nějak nevadilo, akorát sem včera utrpěl takový osobní psychický trauma. Tak nějak se stalo, že když došlo k odchodu části zúčastněných, tak přišla skoro bych i řekl normální skupinka lidí, bohužel v doprovodu krtka. Lidský typ "Krtek" je pro mě bohužel ztělesnění všech perverzí a nechutností dohromady, a i kdyby dotyčný byl génius s iq151 a znal illias a odysseu z paměti, nic to nezmění na tom, že profil je to úchylnej. Krtkovou základní charakteristikou je vejčito-krtkovitý tvar těla a v místě, kde bývá normálně hlava s krkem je posazené cosi, co mívá úchylný brejle, který schovávaj pervezní pohled s přáním mrdat všechny ovečky, s těžkou opršelou lysinou a několika vlasy zcela na špici vejce. Oblečení bývá sportovně přiléhavé, aby vynikla postava, povětšinou úchylná košile a tesilový kalhoty , které jsou na nejširším místě pasu stažený úchylným opaskem. Příkladem Krtka budiž třeba Jan Nedvěd.

chudák jeden černej, dostane přes držku od černýho a hnedka je z něj rasista. lol :)

update: tak nakonec budou kvůli mikešovi romové utíkat do vatikánu. ale jo, jen tak na papeže až se mu utábořej pod okny na náměstí... :)

hmm a v přelouči je taky veselo.... ha ha ha

trošku sem si u oldřicha hrál s o2tv a možností zobrazení streamu přímo na pc s linuxem. celej postup je následující:

1) mezi settopbox (stb) a modem zapojíme switch.
2) připojíme si pc do switche
3) na pc nastavíme nějakou libovolnou pevnou adresu
4)ověříme si, že náš linux podporuje multicast
5) nastavíme defaultní routu pro multicast (pokud již není nastavena): route add -net 224.0.0.0 netmask 240.0.0.0 dev eth0
6) pustíme si wireshark a nastavíme filtr na udp
7) přepíname na stb programy a opisujeme si jednotlivé adresy ze kterých se sype multicast
8) pustíme si stream například pro nova hd: mplayer udp://239.232.10.2:11002

poznámka: mě se teda mplayer škubal a musí se zapnout deinterlacing. možno zkusit i vlc. :))

šukat jebat píči kundy zpíčený rozmrdaný. chcát prudit a zjebat zkurvymrdku.
Pochcat se a posrat se. Prdel den.

no dneska se celkem nic nedělo, protože sem vodpočíval po včerejší návštěvě u souseda.
takže nemám co říct, kromě jednoho postřehu, kterej sem si dojasnil dneska při venčení psů v tom našem strašnickým ghettu. víte já žil v různejch fakt hustejch ghettech, v tom mym prvním to byly tři šestipatrový paneláky, který obejvali vostří týpci co to neměli pro kvéry daleko. no a v pozdních odpoledních hodinách až večer se tihle gangstas scházeli u svejch laviček a řešilo se, kterýmu gangu se zejtra vyhlásí boj vo teritorium na život a smrt. Nezbytnou rekvizitou vždycky bejvávalo mohutný dvojče, pokud možno s barevnou hudbou, ze kterýho se dycky musel linout nějakej hustopřísnej rep z bronxu. a když se pak gang vydal na potulku po svym revíru, frajer co nes dvojče na rameni, byl vždycky centrem veškerý pozornosti. Jenže to bejvávalo v dobách, kdy hustej gangster potřeboval mít hustý rekvizity.
bohužel sem před časem udělal takový zvláštní zjištění, že dnes to již není jako za mejch mladejch hustejch let, protože sem si v jedný části žižkovskýho bronxu, která patří talijánům, všimnul, že snědí mafiánští novicové se sice stále scházejí u laviček, ale už neposlouchaj hustej rep z vostrejch megadvojčat, ale sou skloněný nad mobilním telefonem, z jehož mono repráčku se sice možná line nějakej hustej raper mc banga a jeho gipsy gang, kterej je bohužel zdeformovanej nekvalitní telefoní reprosoustavou.
takže co to kurva dneska s tou dobou je, že i ti nejhustší gangsteři dneska vypadaj jak dementi z bravíčka???? Kde sou zlatý řetězy, prsteny, budíky a hustý dvojčata?

jo a musim teda jako říct, že letecký neštěstí u katyně, je docela krutá absurdita. kam se hrabe kaplický.
jako katastrofa fakt pěkný.

protože sem se neska probudil velmi pozdě, pojal sem nakonec sobotu úplně lidsky normálně, kromě toho, že sem vyvenčil fenky a nakoupil si nějakejch drobností k obědu, sem nakonec umyl nádobí a vyluxoval, protože fenky fakt teďka brutálně línaj a chlupy sou všude. no a teďka sem si předevčírem experimentálně koupil v fairtradu kousek jehněčího, tak ho teďka dělám s mrkví na červenym víně. trocha cibule, česneku, bobkovej list, tymian, pár rajčat, sůl, a musim říct, že to dopadlo celkem solidně. jo a co bude dál, zatim nevim. rozhodně to nejdřív zkusím pojíst, když už sem si k udělal i brambory.

1) no, takže sem neska úspěšně nainstaloval citrix, se kterym sem před měsícem zápolil. no rozhodně to zcela po microsoftsku vyřešila reinstalace W2k3 serveru a následna instalace citrixu. vsechno probíhalo jak po drátku, akorát sem se teda zasek na tom, že se kolegům při deaktivaci terminálovýho serveru, kterej bežel na tom samym stroji, před přeinstalováním nepodařilo tu deaktivaci dovýst korektně ke konci, takže sem neska musel volat na technickou podporu. přes několik telefonický voleb sem se dovolal až k nějakýmu borcovi s lehce ruským přízvukem (robot/ukrajinec?), ale jinak velice dobře hovořícímu česky. Takže sme si vzájemně 3x vyměnili 30místný čísla po šesti pětimístnejch alfanumerickejch blokách, až sem si připadal jako dva stroje co spolu digitálně šoustaj a místo dna si vyměňujou nějakej ten vzájemnej fingerprint, aby si ujasnili co sou vlastně zač.
no to je jedno, to sem se tak nějak zamyslel, ale prostě po projití týdle soulože se mi licence korektně zavedly, já si moch jít dát s místním ajtíkem cígo a adios amigos.

2) jo a druhý co mě dneska lehce pobavilo, když nějakej mistr na nově okomentoval automobil ruskýho prezidenta jako lehce zastaralý model, tak sem si nějak vybavil sovětskou techniku a nedivil bych se nijak tomu, že by v případě nějakýho průseru rozbalil křídla, nahodil raketovej pohon, opětoval palbu a odletěl.

3) no a ještě něco sem chtěl, ale to už sem zapomněl. jestli si vzpomenu, tak to sem napíšu, ale spíš asi ne.

právě sem se vrátil z voka. chtěl sem jenom okolnímu světu sdělit nějakou fakt velkou moudrost, ale protože sem ji zapomněl, tak vás jen informuju o malém průseru, kterýho se dopustil náš milej soused bubeník max. mě osobně tato cedule po návratu dom vysvětlila, proč u nás ráno položili na schodiště igelit. hovno tečka.

dnešní den v parku byl jak z reklamy na prací prostředky a žrádlo pro psy. skupinky maminek, kočárků a hysterických dětí byly v obležení většího množství retrívrů, že sem neveděl jednu chvíli jestli sem v reklamě na pedygrý nebo na děti. tedy sem dospěl k jistý nejistotě, že vlastně většina lidí je tady řízena skrz reklamky a pýár společnosti, a tudíž přes všechnu možnou kreativitu a originalitu se společnost vrací k té samé šedi, kterou sem jako malej nenáviděl v osumdesátejch letech. unifikovaný lidi, unifikovaný byty, unifikovaný žrádlo, unifikovanej svět. to že budeme všichni stejný, je ten západní styl života, který jsme jako malý děti tak obdivovali v Legu, Burdách a letácích z německýho Lidlu???
víte, je spousta otázek, ale jasno bývá v máločem. já mám například jistý teďka, že pica s feferonama zrovínko prochází trávicím traktem, a že bude vostrý hovínko....

mazlil sem sem se svým noťasem poslední dva dny. gentoočko potřebovalo trošku přeštelovat. ha ha ha :)

čera přijela banda ze severu, takže sme šli do crossu. večírek pěknej, pivo teklo proudem, akorát teda musim říct, že policejní šťára dokáže lehce narušit běh večera. No, holt kokoti neměli na práci nic jinýho, než prudit lidi co jim vydělávaj na vejplaty.

všichni do půlnoci zdechnete. a pokud ne, tak to byl letos obzvláště vypečený apríl.