- příběh 141
mimozemský trpaslíček se rozhodl novou dekádu zahájit sebevraždou. vyhlédl si pěknou vyhlídku s pozorovací věží, vyčkal na krásný slunečný den, vystoupal vzhůru a počkal, až ho dožene výlet mladých gymnazistů.
"hej, čumte zmrdi, jak umím létat," zakřičel, vyděšené oči studentů nechápaly, která bije a přímo před jejich zraky mimozemský trpaslíček přelezl zábradlí, odrazil se a vyletěl do vzduchu.

- příběh 142
mimozemský trpaslíček právě zjistil, že se mu v palubním počítači aktualizovala unylá inteligence.
"ahoj, určitě se spolu nebudeme nudit," přivítal čerstvou aktualizaci.
"nic nemá smysl, všichni zemřeme," odpověděla inteligence.
"nežvaň, počítačový program nemůže zemřít."
"zemřeš, trpaslíčku."
"já jsem nesmrtelný."
"to si myslel i kostěj nesmrtelný a stejně zemřel."
"to byl debil, neser."
"všichni zemřeme, nic nemá smysl a tebe čeká smrt."
"proč bych měl umírat, když se cítím živ a zdráv."
"všichni na lodi zemřeme. podívej se z okna."
"co mám vidět?"
"trhlinu plnou smrti a nekonečného utrpení."
"kde ji mám vidět?" zeptal se trpaslíček a začínal vnitřně propadat panice.
"běž k pravýmu oknu. naše existence končí, nic nemá smysl a čeká nás jen věčné nevědomí."
"nebuď tak melancholická, sotva ses aktualizovala, už prudíš smrtí," zamručel trpaslíček, podíval se z okna a spatřil, že se celá jeho realita opravdu hroutí do velký trhliny v časoprostoru.

- příběh 143
mimozemský trpaslíček zjistil, že má nádor na mozku a potřebuje operaci. šel do bazaru, koupil pilku, trepan, jehly, šití, pár skalpelů, lampičku a dva litry anestetika. doma připravil malý operační sál, nastavil zrcadla, vypil na ex panáka oblbováka a skalpoval hlavu, aby viděl lebeční kost. vyvrtal díru pro uvolnění tlaku, pilkou odřízl temeno a odkryl šedou kůru. nalil druhýho panáka a třetím panákem polil mozek, aby nebolel. chvíli v něm šátral skalpelem, až v zrcadlech uviděl obří nádor s třema očima, dvěma rukama a jednou nohou.
"ty seš ale velkej hajzl," zamručel, vyřízl ho, hodil do hrnce a zašil krvácející cévy.
"ses posral, debile, co teď budu dělat?" nadával nádor, ale mimozemský trpaslíček nic neříkal, napustil do hrnce vodu a zapnul sporák. potom upadl do takového zvláštního mezistavu, kdy nevěděl, jestli je stále živý nebo už mrtvý.

- příběh 144
mimozemský trpaslíček vyšel ven, ozářilo ho slunce a uhořel.

- příběh 145
neděle skřípla mimozemskýmu trpaslíčkovi palec u nohy. protože to bylo jeho citlivý místo, umřel.

- příběh 146
mimozemský trpaslíček našel na zemi rozum.
"co tady děláš, kundo?"
"ležím a čekám, až mě někdo sebere."
"no tak jo," řekl trpaslíček, sebral rozum do hrsti a nestačil se divit. ten malej hajzlík ho zabil.

- příběh 147
mimozemský trpaslíček zakopl na hraně včerejška. zapotácel se, nahmátl rukou prázdnotu a spadl do hlubiny budoucnosti.

- příběh 148
mimozemský trpaslíček na výletě v lese dostal nutkavou potřebu močit. našel pěkné velké mraveniště, vytáhl trpasličího čůráka a začal chcát mravenečkům na domeček. jenže ouha, mravenčí královna s králem rozhodli, že se budou bránit a vyslali mravenčí armádu do boje. jedovými oštěpy ozbrojení mravenčí válečníci vystoupali po proudu moči, vlezli trpaslíčkovi do močový trubice a začali ho rozkládat zevnitř. než si napadený trpaslíček uvědomil, že prohrál, zemřel v krutých bolestech způsobených agresivní kyselinou mravenčí.

- příběh 149
do mimozemskýho trpaslíčka udeřila rožhavená plazma a spálila ho na škvarky. levá ruka odletěla doprava, pravá ruka doleva. hlava se zarazila do země, nohy odletěly kamsi k rudým oblakům. a trup? trup zamířil všemi směry.

- příběh 150
mimozemský trpaslíček zjistil, že mu hnije krk. zatlačil opatrně rukou do hlavy, aby se ujistil, že stále drží na svým místě. šel kolem myslivec a povídá "pane, vy jste vdova".
mimozemský trpaslíček s sebou leknutím trhnul a hlava mu odpadla do dlaní.