1 2 3 4 5 6 7

„Ničiteli světů, jsi připraven splnit úkol a zničit Bláznovu flotilu?“ temně hovořil k Ničiteli Matkopíchač.
„Ó mocný, jsem, ale jste si jistý, že Blázen bude takový debil a zaútočí přímo?“ opovážil se zeptat shrbený Ničitel.
„Ničiteli, jsem si jistý, že něco chystá, ale my se musíme tvářit, jakože nic netušíme a myslíme si, že je debil. Chápeš?“ vysvětlil Matkopíchač temných hlasem.
„Ó mocný, chápu, ale co když Blázen počítá i s touto variantou?“ zeptal se ještě jednou Ničitel a z tónu hlasu bylo poznat, že si při pokládání otázky nebyl jist, jestli ji má vůbec předložit.
„Ničiteli, ty nicotný malý zmrde, prostě uděláš jak poručím a je mi úplně jasný, že s tebou Blázen vyjebe a objeví se tady. A teď pal do piče a udělej co máš udělat,“ zahučel velmi temně Matkopíchač a vypnul přenos.

„Ničiteli, my zdechneme?“ zeptal se operátor stojící nedaleko Ničitele.
„Cože?“ zamručel temně Ničitel, vytáhl malou zbraň a nechal operátora paprskem vypařit. Nastalo ticho.
„Ještě někdo si myslí, že zdechneme?“ zeptal se Ničitel velmi temným a zlým hlasem, rozhlížel se po své posádce a hledal jakékoliv známky čehokoliv, co by mohl označit za nesouhlas. Nikdo nehnul ani brvou, ani kapka nestekla po obličeji, žádný tlukot srdce nebyl slyšet, prostě ani v hrobě není takový ticho, jako nastalo na můstku Ničitele světů.
„Fajn, kreténi. Teď nastavte kurz a řekněte ostatní lodím, kde si počkáme na ty zmrdy,“ řekl Ničitel a šel usednout do svého velitelského křesla.

Ničitel světů a jeho loďstvo se vynořilo na okraji solárního systému.
„Jsme tu první, budeme čekat a mezitím připravím uvítání. Miny, automatická děla a jiné válečné vychytávky. Dobít záložní zdroje a letectvo se připraví na boj muže proti muži,“ vydal Ničitel světů stručný rozkaz. Jeho flotila se začala přeskupovat a jednotky v okolním vesmíru rozmísťovaly zákeřné pasti.
„Ničiteli, něco máme,“ ozvala se obsluha radaru.

Kapka se vynořila z hyperprostoru a za ní vyskakovaly další lodě. Během této akce došlo k několika srážkám, které měly za důsledek zničení zanedbatelně malého množství plavidel.
„Šéfe, pár debilů se srazilo,“ hlásil Pong ze svého křesla.
„Můj vůdce, minimální ztráty. Myslím, že nás jejich radary zaregistrovaly. Není jich málo a sílu vyzbrojení zjistím, až se víc přiblížíme. Máme pokračovat podle plánu?“ řekl Kokot.
„Pokračujte, tahle oběť nesmí přijít vniveč,“ souhlasil Blázen .

Kokot zapnul podsvětelný pohon a začal se přibližovat k Ničitelově flotile.
„Šéfe, značně nás přečíslují a jejich útočná síla je několikanásobně vyšší než naší flotily.“
„Pongu, počítáš i naše atomovky?“ zeptal se Blázen.
„Šéfe nepočítám,“ odpověděl s úsměvem Pong.
„Fajn, takže jim vyšleme pozdrav, přesně jak jsme se domluvili,“ pokračoval Kapitán a kouřil joint.
„Šéfe, všechny?“
„Všechny podle plánu,“ potvrdil Blázen.
„Šéfe, rozumím,“ odpověděl Pong, rozhlédl se a než stačil stisknout tlačítko, Kokot jej zastavil.
„Počkej, jsou všichni v bezpečné vzdálenosti?“
„Jo, sou, to vidím na monitoru, ne?“ řekl Pong, jemuž byl z hlasu cítit tón rozmrzelého člověka, kterého vyrušili během masturbace zrovna v nejlepším.
„Dobře, tak už je odpal,“ řekl Blázen. Pong stiskl tlačítko a z Kapky vylétlo několik desítek rychlých raket nesoucích atomové hlavice.
„Šéfe, já sem zvědavej jakou práci ‚radiáčci‘ od zombíků odvedou,“ řekl polohlasem Pong, aby nerušil ticho, které ovládlo velitelský můstek. Kapitán kouřil, Karlos upíjel z láhve absinthu, Jednooký drtil Karlosův kokain, Pong drtil perník a Kokot se věnoval všemu ostatnímu.

Rakety letěly přesně dle Kokotova zadání, který trajektorie ještě vzdáleně korigoval, aby se vyhnuly obranným střelám vypuštěných z Ničitelových lodí.
Většině z nich se podařilo proletět obranou sítí a explodovat v zadaných místech. Gigantická exploze zastínila výhled na hvězdy a celá Bláznova flotila si užívala výhled na radioaktivní výheň, ve které se tavily Ničitelovy lodě, jejichž štíty nedokázaly odolat síle výbuchů. Nemrtví odvedli skvělý kus práce.

Po nějaké době začaly docházet látky, které by podporovaly hoření, výhled se vyjasnil a odhalil pěknou spoušť. Kokot zapnul senzory a prozkoumával bitevní pole.
„Můj vůdce, slušný masakr, zůstala třetina a ta je ještě poškozená,“ oznámil Kokot.
„Výborně, síly jsou tedy vyrovnané, můžeme vyrazit je dobít,“ řekl Blázen a zapnul mikrofon. Reproduktory zašuměly a ozvaly se výkřiky oslavující bezvadnou podívanou. Kapitán uklidnil posádky lodí.
„Právě jste viděli ukázku našich možností a nyní jsou naše síly vyrovnané. Přejděte do útoku vším, co máte k dispozici. Vítězství bude naše!!!“
Odpovědí byl mohutný jásot a opět několik oslavných výstřelů směrem k nepříteli. Tentokrát bez škod na vlastních lodích. Blázen vypnul radio a podíval se po osazenstvu můstku, kde přibyl Jednooký.
„Teď přichází naše část plánu. Jsem si vědom našeho ne úplně čestného jednání, ale jinak to nepůjde. Nyní Kapitáne Blázne veď své vojsko do boje,“ oznámil všem a sebral Karlosovi láhev absinthu z ruky.

Flotila se vydala vstříc Ničitelovým lodím a jakmile se dostaly vzájemně na dostřel, tak započala řež, která měla prověřit sílu zbraní a odolnost štítů. V podstatě nastal chaos, ve kterém všichni stříleli na všechny.
Kokot zavedl Kapku směrem, kterým senzory detekovaly Ničitelovu velitelskou loď.
„Pongu, snaž se sestřelit všechno, co se k nám přiblíží a já se pokusím dostat jak nejblíž to půjde,“ mluvil Kokot s Pongem a ještě se otočil k Bláznovi.
„Můj vůdce, bude to jízda, držte se.“

Kapka kličkovala mezi střelami a přibližovala se k Ničitelově lodi.
„Pongu, buď připraven vyslat subprostorové miny jakmile se přiblížíme na dosah. Je ti to jasný?“ zeptal se Kokot pro ujištění, jestli si Pong pamatuje plán.
„Jasný, plecháči! Vyjebem s nima!“ zahulákal Pong a nepřestával se soustředit na obranu lodi.
Bitva stále zuřila a v bitevním perimetru postupně přibývalo zničených nebo těžce poškozených kosmických plavidel.

„Co mají ti buzeranti v plánu, do píče!? Rozumí tomu někdo?“ Ničitel povstal ze svého křesla a pozoroval přibližující Kapku, která se prozatím úspěšně vyhýbala zásahům.
„Ničiteli nevíme, vypadá to na sebevražedný útok, jejich jádro jede na plný výkon a zbraně mají nabité,“ odpověděl jeden z operátorů.
„Jaké jsou šance, že nás poškodí?“ zeptal se temným hlasem Ničitel.
„Podle toho čím zaútočí. Vlastně vůbec nevíme, čím je Muskové vyzbrojili,“ řekl další operátor.
„To ste se posrali nebo co? To to nikdo dřív nevěděl?“ zaburácel Ničitel temně.
„My sme mysleli, že to víte,“ opatrně odpověděl jeden z operátorů.
„To si děláte prdel! Všechnu energii do štítů a veškerou palbou soustředit pouze na ty zmrdy!“ zařval Ničitel, až se temně rozkašlal.
Posádka ho poslechla a provedla rozkazy.

„Pongu, tvůj čas za malou chvíli přijde. Už jim došlo, že něco chystáme,“ řekl Kokot a veškerý svůj výpočetní výkon věnoval řízení a uhýbání střelám.
„Štíty nám dlouho nevydrží, převádím nepotřebnou energii,“ hlásil Karlos.
„Asi budeš muset vypnout v některých částech lodi podporu života, jinak se nám nepodaří dostat z dosahu výbuchu,“ dodal suše Kokot.
„Všichni na palubě se dostaví na velitelský můstek, vyhlašuji poplach,“ spustil lodní sirénu Kapitán Blázen a nepřestával kouřit brko.

Siréna řvala, z přístrojů vylétávaly jiskry a kouř, vše se otřásalo.
„Pongu, připrav se,“ promluvil klidným hlasem Kokot.
„Jsem připraven za, tři, dva, jedna …,“ odpověděl Pong a vypustil subatomární miny, které neomylně podle programu zamířily k silovému poli Ničitelovy lodě, přisály se a zmizely v malém záblesku.
„Máme maximálně dvě minuty vypadnout z dosahu exploze, všechnu energii do motorů a zadních štítů,“ okamžitě plnil Kokot rozkazy, jež v podstatě vydával sám sobě, protože nikdo nebyl schopen požadovaných rychlých reakcí.
Nikdo nad tím ani nepřemýšlel, Blázen kouřil joint, Karlos sledoval motory a stav generátoru energie.

Ničitelova loď pálila vším možným za unikající Kapkou, která mířila k poli asteroidů.
„Nesmí nám uniknout! Střílejte!“ křičel temným hlasem Ničitel a jeho loď vyslala dávku raket, které vybuchly za Kapkou.
„Ještě jednou!“ zvolal podruhé.
„Ničiteli, máme problém. Subatomární miny se nám přisály na trup! Jsme v prdeli!“ zakřičel jeden z operátorů.
„Jaktože se jim podařilo projít naším štítem?“ zaburácel Ničitel, kterému došlo, že právě teď přišel jeho konec.
„Ničiteli, to už je jedno, miny se aktivovaly a otevírají subprostorovou trhlinu. Tohle bude hodně vošlivý,“ zakřičel další operátor a všichni ztuhli hrůzou. Jejich kosmoplán začal velmi brzo skřípat a prohýbat se. Ničitel temně zařval a poslední záblesk reality, který spatřil byl, jak Bláznova Kapka mizí za asteroidem. Pak se objevil výbuch.

Subprostorová trhlina pohltila Ničitelovu loď a vše v blízkém dosahu. Jakmile si bojující strany uvědomily, že jejich vůdcové jsou zničeni, stáhly se a vyčkávaly, než zpracují informace ze senzorů a zpracují data, které získali těsně před explozemi.

Velitelé lodí Bláznovy flotily dobře viděli zmatek a poslední minuty na velitelském můstku Kapky.
„Kapitáne, máme trhlinu na pravém lodním boku, probíhá prudká dekomprese,“ křičel Karlos.
„Kokote, udělej s tím něco!“ křičel zase Blázen na Ponga a pevně se držel velitelského křesla, aby nevypadl a neztratil joint, jak to s ním házelo.
„Můj vůdce, všechno se podělalo, poslední exploze poškodily rozvody energie a trup má značná integrální poškození,“ řekl klidně Kokot.
„To říkáš jen tak? Klidně a bez emocí? Vždyť tu všichni zdechneme!“ vykřikl Jack, který by radši byl ve strojovně staré dobré ponorky.
„Šéfe, zbraňový systémy nefungují, jsme totálně beze zbraní a úplně v prdeli,“ byl slyšet Pongův hlas.
„Můj vůdce, spustila se autodestrukce,“ oznámil Kokot.
„Cože kurva?“ řekli skoro společně.
„Důsledek masivního poškození, pravděpodobně nějaká pojistka v systému, aby loď nepadla do špatných rukou. Co já vím? Tenhle kód vidím poprvé v životě. Můj vůdce, bylo mi ctí s vámi spolupracovat,“ řekl Kokot, postavil se a zasalutoval.
Nebyl jediný a v posledních záběrech, které Kapka vyslala, byla Bláznova salutující posádka.

„Vážení, co říkají výsledky průzkumu místa exploze?“ zeptal se jeden z velitelů u stolu v poradní místnosti jedné z lodí.
„Data hovoří jasně, exploze pohonné jednotky. Nenašli jsme stopy, že by někdo přežil,“ odpověděl další.
„Co budeme dělat?“ padla jiná otázka.
„Ničitel je mrtvej, Blázen je mrtvej, další boj je celkem zbytečnej. Navrhoval bych otočit flotilu a vrátit domů,“ byla první reakce, která celkem dopadla na úrodnou půdu, takže po krátkém mlčení všichni usoudili, že nic lepšího nevymyslí.

Neuběhla ani hodina od smrtících explozí, válečné bojiště bylo opuštěno a zůstaly jen trosky plující tichem vesmíru.

1 2 3 4 5 6 7