Vesmírní dýleři - 4. Oprava
Kapitán Blázen stál u mimozemský ponorky.
„Vidím, že už jste objevili antigravitační plošinu. To je vynález, co?“ zasmál se tím svým robotím způsobem Kokot.
„Vodtlačíme teda tu svini k vodě, ne?“ zeptal se Jack, dopil zbytek láhve alkoholu od snídaně a odložil stranou na zem.
„Kokote, zapni stroj a tlačíme,“ přikázal Blázen a čekal, až Kokot zapne generátor antigravitace.
„Můj vůdce, zapínám. Jacku, ty jdi k vůdci, budete tlačit a já vpředu hlídat směr.“
Ozvalo se slabé hučení generátoru a plošina s lodí se lehce nadzvedla několik centimetrů nad úroveň podlahy.
„Můj vůdce, tlačit,“ ozval se zpředu Kokot. Blázen s Jackem se opřeli o loď a zatlačili stejně, jako když se startuje auto s nefunkční baterií. Plošina s lodí udělala prudký skok, srazila Kokota a Blázen s Jackem spadli držkami na zem.
Robot se sbíral ze země a něco si mumlal pod svůj slizký knírek.
„Pardon, pardon, asi sem příliš zatlačil,“ omlouval se Jack.
„Můj vůdce, kamaráde Jacku, citlivě, citlivě tlačit. Tohle není auto,“ se zvláštním tónem v hlasu odvětil Kokot, přešel k plošině, která se přestala houpat a natočil čumák ponorky směrem k skladištním dveřím a molu.
„Tlačíme, kamarádi,“ zavelel Kokot.
Blázen lehce ukazováčkem zatlačil na loď a ta se i s antigravitační plošinou dala pomalu do pohybu.
„Vidíte, že to jde,“ ozval se spokojený hlas Kokotův, „ještě jednou, dvakrát se do opřete do práce a budeme na molu.“
Blázen s Jackem lehce tlačili prsty do lodi a pomalu ji přesouvali. Prošli vraty a zastavili na molu u vody.
„Co teď, plecháči?“ zeptal se Jack a upil z placatky.
„Kapitáne, ranní ptáče bez alkoholu neskáče,“ zasmál se.
„Dívejte se,“ odpověděl Kokot, šel k zadní části lodi a jemně ji postrčil nad hladinu vody. Vytáhl z kapsy dálkový ovladač a otočným regulátorem přidal v přední části vozíku trošku gravitace, ten se lehce naklonil a ponorka začala pomalu sjíždět ku hladině vody.
Za chvíli dopadla na hladinu, voda vystříkla až na trojici diváků na molu a pak se vyrovnala.
„Jak se na ní dostanem? Má boční vchod, pokud se dobře pamatuji,“ zeptal se Blázen.
„Můj vůdce, támhle je opřený teleskopický nástupní můstek a co se týče vchodu, všimni si, prosím, že má i horní vstup. Dokonce i spodní s vyrovnávací komorou, kdyby bylo potřeba jít ven. Bez obav,“ upokojil Kokot Blázna a šel pro můstek.
Můstek byl umístěn a mohli tedy přejít na palubu. Nejdřív šel Kokot, aby otevřel poklop a za ním se vydal Blázen s Jackem. Sestoupili po žebříku, Kokot uzavřel vchod a šel se usadit do křesla v řídící kabině. Vedle něj se posadil Blázen a Jack si sedl na lavici v přepravním prostoru.
„Můj vůdce, k ponoru připraven!“ ohlásil Kokot a čekal na povolení ponořit se.
„Kokote, povolení k ponoru uděleno. Teď,“ zasmál se Blázen a mávl rukou jako jeden kapitán kosmické lodi Federace.
Miniaturní mimozemská ponorka se lehce a tiše začala nořit. Přes čelní sklo přetékaly vlny mořské vody.
„Ty, Kokote, jak si hovořil o těch vražedných kosatkách, napadá mě otázka. Viděl si někdy potom ještě nějaký život ve vodě?“ zeptal se Blázen.
„Můj vůdce, sem tam nějaká ryba, hlavonožci a občas medúzy. Ale nic výrazného a navíc si nejsem jist, zda-li budou mořské plody poživatelné. Přeci jen je všude okolo ještě pořád dost radiace, i když za ty roky mořský proudy dost prachu a kamení odnesly pryč,“ vysvětlil Kokot.
„Hm, tak budeme o konzervách. Už budeme u naší plechovky?“
„Už se blížíme, rozsvítím světla a zapnu nahrávání,“ pověděl Kokot.
Jasné světlo ozářilo prostor před nimi a odhalilo krásu ocelového doutníku.
„Ty vole, to je vobraz, na to se musím napít,“ řekl Jack, který se mezitím přesunul za sedící muže a koukal jim přes ramena.
„Můj vůdce, objedeme mršku kolem dokola a podíváme v jakém je stavu.“
„Dělej jak uznáš za vhodné,“ řekl Blázen a připravoval marihuanu ke kouření.
„Můj vůdce, tady bys asi neměl,“ pokusil se ho zarazit Kokot.
„Proč bych nemohl?“
„Bude tady zahuleno, můj vůdce.“
„To nějak vadí? Klimatizace nezvládne trošku kouře?“
„Zvládne, ale co s bordelem? Není tu popelník,“ pokusil se Kokot zastavit trapnou situaci, protože si uvědomil, že do hulení nemá Kapitánovi kecat.
„Popelník mám přenosný, uzavíratelný, nic se z něj nevysype,“ zasmál se Blázen a vytáhl z kapsy malý popelníček s víčkem.
Kokot si zhluboka oddechl a uzavřel rozhovor.
„Můj vůdce, já tady mám stejně kyblík, kdyby se mi chtělo zvracet.“
„Podívejte,“ ozval se najednou Jack, přes ramena sedících natáhl ruku a ukazoval směrem k trupu ponorky. Dostali se k zadní pravé části a před nimi se ukázalo rozsáhlé poškození pravých kormidel a zohýbané lopatky lodního šroubu.
„Pěkně s tím křápem Karlos štrejchnul,“ vypadlo z Blázna.
„Můj vůdce, objedeme ještě levou část trupu ať máme kompletní záznam a přehled o stavu. Sem se vrátíme později,“ řekl Kokot a pokračoval v cestě kolem ponorky.
Levobok byl bez poškození, stejně tak přední část ponorky. Vrátili se k poškozené části a přemýšleli co se škodami.
„Kapitáne, křídla kormidel budeme muset dostat na molo. Myslím, že půjdou sundat, když vylezeme ven. Nářadí mám. Ty, plecháči, může ten lítající patent pod hladinu vody?“
„Nemá problém, Jacku,“ řekl Kokot, vytáhl dálkový ovladač a přivolal plošinu, kterou zaparkoval pod lodním šroubem.
„Fajn, pěkná ukázka, plecháči. Lodní šroub půjde taky sundat, ale nevím co s hřídelí. Je ohnutá a zaseklá ve svý rouře. Tu nevymlátíme kladivama. Můžu rozebrat převody, ale vlastní tyč ke šroubu nevím jak vyndám. Potřebovali bysme dostat ten křáp do suchýho doku, kde bychom ji zkusili vytáhnout. Ale kde tady vezmeme suchej dok a čím bych ji vytáhl fakt netuším,“ dumal Jack.
„Suchým dokem myslíte, vypustit vodu z okolí vaší ponorky?“ zeptal se blbě Kokot.
„Jo, položit ji na podstavec a vypustit vodu,“ odpověděl Jack.
„Myslím, že to nebude problém. Antigravitačních plošin máme víc, nosnost mají výbornou, okolo lodi vytvořím silové pole a vodu odčerpáme jednoduše čerpadlem. Čerpadlo asi znáte, že?“ řekl Kokot.
„Jo, debile, čerpadlo známe a máme.“ odsekl Jack.
„Fajn pánové, plán máme,“ vstoupil do rozhovoru Blázen kouřící spokojeně jointa.
„S marihuanou jde všechno líp,“ zasmál se.
„Můj vůdce, vyplujeme na hladinu a já zajdu do skladu pro další plošiny a generátory silového pole. Myslím, že i jedno zahradní čerpadélko jsem někde v nějaké krabici viděl. Dokuřte v klidu veliteli a Jack si může dát pár doušků svého oblíbeného moku,“ prohlásil Kokot a zamířil s jejich plavidlem k hladině.
