1 2 3 4 5 6 7 8 9

Večírek probíhal ve znamení neskutečných orgií. Jára asi po dvou hodinách přišel zpět z pervitinového kómatu a začal se věnovat svým Mariím. Postupem času byl dům zaplněn lidmi z komunity a vzduch velmi zhoustl.
„Já teda nevím, ale myslím, že sem viděl dost. Kredity byly převedeny a není už nic, co by nás zde zdržovalo. Ráno se sbalíme a vypadneme. Klidně i bez rozloučení,“ promluvil Blázen. Chvíli bylo u stolu ticho, ale pak se ozvala Urgha.
„Kapitáne, souhlasím, už mi tady z toho začíná pěkně hrabat. Žádný dobrodružství nás nečeká, tohle bylo jen o penězích.“
Blázen se podíval po ostatních.
„Pongu, budeš muset zapomenout, že se dneska zúčastníš týhle swingers párty. Potřebuju tě u sebe.“
„Šéfe, co se dá dělat, ale tohle je stejně harém jednoho muže. Jednou, až budu starší, chtěl bych mít něco podobnýho,“ zasnil se Pong.
„Catherine, máš pět minut, abys dala dohromady holky,“ podíval se Blázen k prsaté krásce, „ale nevim jestli máš šanci je přemluvit.“
Catherine po něm hodila zoufalý pohled, rozhlédla se vůkol po mrdníku a v očích měla naprostou rezignaci.

„Asi půjdem, ne?“ řekl Blázen, típl brko do popelníku a zvedl se od stolu. Pong, Kokot, Urgha a Catherine ho následovali, prorážejíc si cestu davem. Odstrkovali dotěrné ruce a vlezlá těla s odhalenými údy, ale podařilo se jim nakonec protlačit ven. Na terase se zhluboka nadechli, Blázen vytáhl z kapsy připravené brko, sice trochu zmačkané a prohnuté, ale tyto drobné nedokonalosti srovnal prsty a zapálil.
„Dobře hustý, málokde se takovej mrdník vidí. Naposledy snad na MJ-3452.“
„Šéfe, ale uznejte, že svoji klientelu by si takovej podnik našel.“
„Pongu, leda na druhý straně galaxie daleko od madam Kawasaki,“ zasmál se Blázen a vyfoukl oblak kouře.
Catherine se klepala a Blázen škodolibě usmíval.
„Já sem ti říkal, že když zůstaneš s náma, možná přežiješ. První krok si udělala. Tvoje školní práce bude výživná.“
Urgha hodila po Bláznovi zlý pohled, aby nešťastnou holku už netrápil, ale dobře věděla, že má kurevskou pravdu. Ostatní holky byly ztracený.
„Jdeme do ubytovny,“ zavelel Blázen, sešel schody a vydal se popaměti směrem, kterým tušil postel.

„Můj vůdce, doleva. Doleva jděte,“ ozval se Kokot, jehož elektronická paměť nikdy nemohla selhat.
Opuštěnou osadou došli až k domu pro hosty. Vypadalo to, že jsou všichni u náčelníka a užívají dávek čerstvého zboží. Každému muselo být jasné, že minimálně celý následující týden budou zalezlí v chatrči, fetovat a mrdat.
„Kozatá krásko, je ti jasný, co se tady bude dál odehrávat?“ zeptal se Pong.
„Netuším,“ odpověděla opatrně Catherine, protože ji pomalu začínalo docházet, jaké zboží Kapitán Dětem božím přivezl.
„Sedm dní a sedm nocí budou fetovat, mrdat, fetovat a mrdat. Opíchaj všechno, co bude mít náznak díry a pojedou dokud nepadnou vyčerpáním,“ smál se Pong.
Catherine vytřeštila oči a padly na ní mdloby. Blázen ji chytil kolem ramen a začal uklidňovat.
„Nekecá, máš šest hodin do odjezdu, aby ses vyrovnala s nastalou situací. Pan Louis poslal mladý přírůstky do harému náčelníka Járy.“
S Catherine se zatočil celý svět a Blázen ji musel odnést v náručí do postele. Filmová stmívačka.

„Ty vole, co je!?“ ozvaly se výkřiky z davu?
„Klaune, co si o tom myslíš?“ zeptal se klaun.
„Počkáme do konce a uvidíme, co ve filmu ještě uvidíme,“ odpověděl Klaun.
„No ták, Bobby! Co se děje?“
„Momént volové! Musím prohodit placky v přehrávači,“ promluvil Bobby krátce do mikrofonu.
Světlo promítačky několikrát bliklo a na plátně se objevil záběr z kamery položené na stole.

„Co se to děje? Kdo to křičí?“ cloumala Catherine Bláznem. Ten se pomalu zvedl, posadil, zapálil brko a podíval se na hodinky.
„Co se děje? Vždyť je teprv půl sedmý ráno?!“ zeptal se otráveně.
„Venku někdo křičí, Kapitáne!“
„Catherine, to jim byla náčelníkova chýše malá a šukaj venku,“ odbyl jízlivě Blázen obavy a podíval se po posádce. Karlos a Urgha tvrdě spali, pár děvčat s hrůzou v očích pozorovalo Catherine, Ponga nikde neviděl a Kokot seděl u stolu.
„Kokote, kde je Pong?“
„Můj vůdce, chvíli potom, kdy jste všichni usnuli, se nenápadně vytratil a mě požádal o diskrétnost. Doufal, že se vrátí před vaším probuzením.“
„To je debil, já sem věděl, že neodolá volání svých hormonů. Víš, co se venku děje?“
„Můj vůdce nevím. Mám se podívat?“
„Podívej se Kokote, prosím tě,“ řekl Blázen, posadil se ke stolu a začal motat brko, aby se zamyslel a srovnal hlavu.
Kokot se zvedl, prošel kolem Kapitána, vzal do ruky kameru a záběr se přesouval k oknu.
Záclona se odhrnula a odhalila chaos mezi domky.

Všude pobíhaly nahé postavy pomalované červeno-černými ornamenty, s luky, oštěpy a vrhači kamení a honily zmatené Děti boží.
„Můj vůdce, myslím, že jsme přepadeni,“ popsal situaci stručně Kokot.
„Kým?“
„Nevím, nějakými domorodci s luky a oštěpy. Vypadají, že zrovna loví.“
„Kolik jich je?“
„Můj vůdce, hodně.“
„Kurva, zrovna, když by se Pong hodil, tak někde vymrdává. Snad si všiml, že se něco děje. Probuď ostatní.“

Kokot probudil všechny spáče a každému vysvětlil, v jaké se ocitli situaci. Catherine vypadala, že se každou minutu zhroutí a Blázen ji musel utěšovat.
„Nebudeme dělat nic. Slyšíte i vy ostatní? Pong se vypařil, takže dokud se nevrátí, nebudeme dělat vůbec nic. Děvčata zalezou pod postele a my ostatní se připravíme k obraně domu.“
V tu samou chvíli se za okny objevily postavy a hledaly škvíry, kterými by se mohly podívat dovnitř.
Všichni zmlkli, jen Kokot šel velmi potichu ke dveřím. Nestihl k nim však dojít, protože zhruba v půlce se ozval zvuk tříštěného skla a okny prolétly dřevěné tyče, které strhly závěsy, následované davem pomalovaných domorodců. Vzduchem zasvištěly kameny, které přesně zasáhly své cíle v oblasti hlav. Bláznovi se zatmělo před očima a obraz zmizel.

Kameru někdo zapnul, obraz chvíli přeskakoval než se zaostřil. Všichni zajatci z domu leželi společně na zemi za dřevěnými mřížemi. Blázen se zrovna probíral z omráčení.
„Kokote, co se to kurva stalo?“
„Můj vůdce, byli jsme přepadeni. Byli jste bleskově omráčeni a přeneseni na tyčích do osady lidojedů.“
„Jak kurva lidojedů?“
„Lidojedi, kanibalové, podívejte se sám. Vidíte, z hrnců se kouří, domorodci právě vaří náčelníka Járu a jeho dívčí ochranku.“
„Kokote, to si něco nemohl udělat a zachránit nás?“
„Můj vůdce, bylo jich příliš mnoho, tak jsem se raději rozhodl dělat člověka, zahrál jsem omráčeného a nechal donést až sem.“
„A co Pong? Viděl si ho někde?“
„Neviděl, ale vzhledem k tomu, že žádný velký počet domorodců nezemřel, předpokládám, že je stále naživu. Můj vůdce, Ponga jen tak někdo nedostane.“
„Kokote, doufejme,“ řekl Blázen a prohledával kapsy u bundy. Zajásal, protože lidojedi ho neprohledali a zůstalo mu kouření s nástroji určených k výrobě jointů.

Pomalu se probudil zbytek osazenstva cely. Catherine zvracela, jakmile otevřela oči a Karlos s Urghou zachovávali klid.
„Kapitáne, doufám, že při nejbližším vhodném okamžiku zkusíme utéct. Nehodlám sledovat tyhle necivilizovaný barbary,“ podívala se Urgha po Kapitánovi.
„Urgho, omrkneme situaci a zmizíme.“
„Kapitáne, kde je Pong?“ zeptal se Karlos.
„Nevím a snad nás najde,“ zamručel Blázen a zapálil brko.

Catherine se držela mříží a zvracela.
„Blázne, zrovna jsem viděla, jak zabili jednu z mých spoluhráček. Takový strašný konec si nezasloužila,“ vzlykala.
„Uklidni se. Ani já jsem nečekal, že výprava bude mít až takový zvláštní vyvrcholení. Touhle dobou jsme měli bejt… Kokote, jak dlouho jsme vůbec byli v bezvědomí?“
„24 hodin. Dostali jsme nějaký jed s obsahem DMT. Předpokládám, že jste měl vidiny.“
„Jo, nějakej trip proběhl, ale víš jak, jsem už zvyklej.“

„Jdou sem nějaký lidi,“ zakřičela Catherine a ukazovala směrem k cestě.
Blázen se postavil a čekal. Skupinu vedla polonahá ošklivá stařena, která držela v ruce hůl s lidskou lebkou a hlavu měla zdobenou čelenkou z lidských zubů. Prohlížela pozorně vězně a pak ukázala holí na jedno z děvčat.
Pomalovaný muž z doprovodu otevřel dveře a dovnitř se nahrnuli všichni kromě stařeny. Rychle vytáhli vybranou dívku a zavřeli za sebou dveře. Stařena se po nich znova podívala a promluvila.
„Vy být potrava pro náš bůh.“
„Chcípni krávo,“ řekl Blázen a vyfoukl oblak kouře skrz mříže do ksichtu babizny.

1 2 3 4 5 6 7 8 9